L_2022173CS.01000101.xml

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/1031

ze dne 23. června 2022

o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami a koncesemi a o postupech na podporu jednání o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami a koncesemi (nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) má Unie vymezovat a provádět společné politiky a činnosti a zlepšovat spolupráci ve všech oblastech mezinárodních vztahů, mimo jiné ve snaze povzbuzovat zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování překážek mezinárodnímu obchodu.

(2)

V souladu s článkem 206 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Unie vytvořením celní unie přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k postupnému odstranění omezení mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic a ke snižování celních a jiných překážek.

(3)

V souladu s článkem 26 Smlouvy o fungování EU má Unie přijímat opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu, který zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu se Smlouvami. Přístup hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami nebo koncesemi spadá do oblasti působnosti společné obchodní politiky.

(4)	Článek III:8 Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 a článek XIII Všeobecné dohody o obchodu službami vyjímají vládní zakázky z hlavních mnohostranných pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

(5)	V rámci WTO a prostřednictvím dvoustranných vztahů se Unie zasazuje za ambiciózní otevření mezinárodních trhů Unie a jejích obchodních partnerů s veřejnými zakázkami a koncesemi v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu.

(6)	Vícestranná dohoda WTO o vládních zakázkách a obchodní dohody Unie, které obsahují ustanovení o veřejných zakázkách, umožňují hospodářským subjektům Unie přístup pouze na trhy s veřejnými zakázkami nebo koncesemi třetích zemí, které jsou stranami těchto dohod.

(7)

Patří-li třetí země mezi strany Dohody WTO o vládních zakázkách nebo uzavřela-li obchodní dohodu s Unií obsahující ustanovení o veřejných zakázkách, měla by Komise postupovat v případě, že se restriktivní postupy týkají zadávání veřejných zakázek spadajících do závazků této třetí země vůči Unii v oblasti přístupu na trh, podle mechanismů konzultace nebo postupů pro urovnávání sporů stanovených v těchto dohodách.

(8)

Mnohé třetí země váhají s otevřením svých trhů s veřejnými zakázkami nebo koncesemi mezinárodní konkurenci či se zlepšením přístupu k těmto trhům. V důsledku toho v nich hospodářské subjekty Unie čelí restriktivním postupům při zadávání veřejných zakázek, což vede ke ztrátě významných obchodních příležitostí.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 654/2014 (3) stanoví pravidla a postupy s cílem zajistit výkon práv Unie podle mezinárodních obchodních dohod uzavřených Unií. Pro zacházení s hospodářskými subjekty, zbožím a službami, na něž se nevztahují takové mezinárodní dohody, neexistují žádná taková pravidla a postupy.

(10)

Závazky Unie vůči třetím zemím, pokud jde o přístup na mezinárodní trhy s veřejnými zakázkami a koncesemi, vyžadují mimo jiné rovné zacházení s hospodářskými subjekty z těchto třetích zemí. Opatření přijatá podle tohoto nařízení se tedy mohou vztahovat pouze na hospodářské subjekty, zboží nebo služby ze třetích zemí, které nejsou smluvními stranami vícestranné Dohody WTO o vládních zakázkách nebo dvoustranných či mnohostranných obchodních dohod uzavřených s Unií, jež zahrnují závazky týkající se přístupu na trhy s veřejnými zakázkami nebo koncesemi, nebo na hospodářské subjekty, zboží a služby ze zemí, které jsou stranami těchto dohod, avšak pouze pokud jde o zadávací řízení na zboží, služby nebo koncese, na něž se uvedené dohody nevztahují. V souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (4), 2014/24/EU (5) a 2014/25/EU (6), a jak je objasněno ve sdělení Komise ze dne 24. července 2019 nazvaném „Pokyny k účasti uchazečů a zboží ze třetích zemí na trhu EU s veřejnými zakázkami“, nemají hospodářské subjekty ze třetích zemí, které neuzavřely žádnou dohodu o otevření trhu EU s veřejnými zakázkami nebo na jejichž zboží, služby a stavební práce se taková dohoda nevztahuje, zajištěn přístup k zadávacím řízením v EU a mohou být vyloučeny.

(11)	Účinné uplatňování veškerých opatření přijatých podle tohoto nařízení s cílem zlepšit přístup hospodářských subjektů Unie na trhy některých třetích zemí s veřejnými zakázkami nebo koncesemi vyžaduje jasný soubor pravidel původu pro hospodářské subjekty, zboží a služby.

(12)	Původ zboží by se měl určovat v souladu s článkem 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (7).

(13)

Původ služby by se měl určovat na základě původu fyzické či právnické osoby, která ji poskytuje. Za původ právnické osoby by se měla považovat země, podle jejíhož práva je právnická osoba zřízena nebo jiným způsobem organizována a na jejímž území vyvíjí významnou podnikatelskou činnost. Právnické osoby zřízené nebo jiným způsobem organizované podle práva členského státu by měly být považovány za osoby mající původ v Unii pouze tehdy, mají-li přímou a skutečnou vazbu na hospodářství některého členského státu. Aby se zabránilo možnému obcházení opatření v rámci nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (dále jen „opatření v rámci nástroje“), může být rovněž nutné určit původ právnických osob ovládaných ze zahraničí nebo se zahraničním vlastníkem, které nevyvíjejí významnou podnikatelskou činnost na území třetí země nebo na území členského státu, podle jejichž práva jsou zřízeny nebo jiným způsobem organizovány, s přihlédnutím k jiným prvkům, jako je původ vlastníků nebo jiných osob, které v této právnické osobě vykonávají dominantní vliv.

(14)

Při posuzování toho, zda ve třetí zemi existují konkrétní opatření nebo postupy, které by mohly vést ke zhoršení přístupu hospodářských subjektů, zboží nebo služeb Unie na trhy této třetí země s veřejnými zakázkami nebo koncesemi, by měla Komise prověřit, do jaké míry právní předpisy, pravidla či jiná opatření na trzích dotyčné třetí země s veřejnými zakázkami nebo koncesemi zajišťují transparentnost v souladu s mezinárodními normami a zda nemají za následek závažné a opakované omezení hospodářských subjektů, zboží nebo služeb z Unie. Dále by měla Komise prověřit, do jaké míry jednotliví veřejní zadavatelé nebo zadavatelé ze třetích zemí přijímají nebo nadále uplatňují restriktivní postupy vůči hospodářským subjektům, zboží nebo službám z Unie.

(15)	Komise by měla mít možnost kdykoliv zahájit transparentní šetření údajných restriktivních opatření nebo postupů přijatých nebo nadále uplatňovaných třetí zemí.

(16)

Vzhledem k celkovému politickému cíli Unie, kterým je podpora hospodářského růstu nejméně rozvinutých zemí a jejich začlenění do globálních hodnotových řetězců, by Komise neměla zahajovat šetření v souvislosti se zeměmi zvýhodněnými v rámci režimu „Vše kromě zbraní“, které jsou uvedeny v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (8).

(17)	Při provádění šetření by Komise měla vyzvat dotyčnou třetí zemi k zahájení konzultací s cílem zrušit či napravit jakákoli restriktivní opatření nebo postupy, a tím zlepšit příležitosti hospodářských subjektů, zboží a služeb z Unie na trzích této třetí země s veřejnými zakázkami nebo koncesemi.

(18)	Je nanejvýš důležité, aby šetření bylo prováděno transparentním způsobem. Zpráva o hlavních zjištěních šetření by tudíž měla být veřejně přístupná.

(19)

Pokud šetření potvrdí existenci restriktivních opatření nebo postupů a konzultace s danou třetí zemí nepovedou k přijetí uspokojivých nápravných opatření, která by v přiměřeném časovém rámci vedla k nápravě závažného a opakovaného zhoršení přístupu pro hospodářské subjekty, zboží a služby z Unie, nebo pokud daná třetí země odmítne vést konzultace, měla by Komise přijmout podle tohoto nařízení opatření v rámci nástroje ve formě úpravy bodového hodnocení nebo vyloučení nabídek, je-li podle jejího názoru přijetí takového opatření v zájmu Unie.

(20)

Zjištění, zda je přijetí opatření v rámci nástroje v zájmu Unie, by se mělo opírat o zhodnocení všech různých zájmů jako celku, včetně zájmů hospodářských subjektů Unie. Komise by měla zvážit důsledky přijetí takového opatření a jeho dopad na širší zájmy Unie. Je důležité, aby byla zvláštní pozornost věnována obecnému cíli dosažení reciprocity otevřením trhů třetí země a zlepšením příležitostí hospodářských subjektů Unie v přístupu na trhy. Měl by být rovněž zohledněn cíl omezit nadbytečnou administrativní zátěž pro veřejné zadavatele a zadavatele, jakož i pro hospodářské subjekty.

(21)

Úprava bodového hodnocení by měla být uplatňována pouze pro účely hodnocení nabídek podaných hospodářskými subjekty, jež pocházejí z dané třetí země. Takové opatření by nemělo mít vliv na cenu, jež má být zaplacena podle smlouvy, která bude uzavřena s úspěšným uchazečem. Pokud se veřejní zadavatelé nebo zadavatelé rozhodnou založit své hodnocení nabídek na ceně nebo nákladech jako jediných kritériích pro zadání zakázky, měla by být úroveň úpravy bodového hodnocení stanovena výrazně vyšší, aby byla zajištěna srovnatelná účinnost opatření v rámci nástroje.

(22)

Opatření v rámci nástroje by se měla vztahovat na zadávací řízení spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně rámcových dohod a dynamických nákupních systémů. Pokud je konkrétní zakázka zadána v rámci dynamického nákupního systému, na který se vztahuje opatření v rámci nástroje, měla by se opatření v rámci nástroje vztahovat i na tuto konkrétní zakázku. Opatření v rámci nástroje by se však neměla vztahovat na zakázky, které nedosahují určitého finančního limitu, aby se omezila celková administrativní zátěž pro veřejné zadavatele a zadavatele. Aby se zabránilo možnému zdvojení v uplatňování opatření v rámci nástroje, neměla by se tato opatření vztahovat na zakázky zadávané na základě rámcové dohody, pokud se tato opatření uplatňovala již při uzavírání dané rámcové dohody.

(23)

Aby se zabránilo možnému obcházení opatření v rámci nástroje, měly by být úspěšným uchazečům uloženy odpovídající povinnosti. Tyto povinnosti by se měly uplatňovat pouze na zadávací řízení, na něž se vztahuje opatření v rámci nástroje, jakož i na zakázky zadávané na základě rámcové dohody, kdy je hodnota takových zakázek alespoň rovná určitému finančnímu limitu a na rámcovou dohodu se vztahuje opatření v rámci nástroje.

(24)

Pokud se třetí země účastní věcných a pokročilých jednání s Unií o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek s cílem odstranit nebo napravit zhoršení přístupu hospodářských subjektů, zboží nebo služeb z Unie na její trhy s veřejnými zakázkami nebo koncesemi, měla by mít Komise možnost během jednání pozastavit opatření v rámci nástroje, která se dotčené země týkají.

(25)

Je důležité, aby opatření v rámci nástroje byla v Unii veřejnými zadavateli a zadavateli uplatňována jednotně. Aby se zohlednila různá administrativní kapacita veřejných zadavatelů a zadavatelů, měly by mít členské státy možnost při splnění určitých přísných požadavků požádat o výjimku z opatření v rámci nástroje pro omezený seznam místních veřejných zadavatelů. Při kontrole seznamů místních veřejných zadavatelů navržených členskými státy je důležité, aby Komise vzala v úvahu konkrétní situaci těchto veřejných zadavatelů, mimo jiné pokud jde o počet obyvatel a zeměpisnou polohu. Tato výjimka by mohla rovněž odkazovat na zadávací řízení, která by tito veřejní zadavatelé měli být schopni provádět podle rámcových dohod nebo dynamických nákupních systémů.

(26)

Je nezbytné, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé měli přístup k široké škále vysoce kvalitních produktů, jež vyhovují jejich požadavkům nákupu za konkurenceschopnou cenu. Veřejní zadavatelé a zadavatelé by proto měli mít možnost neuplatnit opatření v rámci nástroje, jež omezují přístup pro nezahrnuté zboží a služby, pokud nejsou k dispozici zboží nebo služby pocházející z Unie nebo zahrnuté zboží a služby, které vyhovují požadavkům veřejného zadavatele nebo zadavatele, nebo zajistit zásadní potřeby veřejné politiky, například pokud jde o naléhavé důvody vztahující se k veřejnému zdraví či k ochraně životního prostředí. Pokud veřejní zadavatelé nebo zadavatelé tyto výjimky uplatní, měla by být o tom Komise včas a plně informována, aby bylo možné náležitě sledovat provádění tohoto nařízení.

(27)

Pokud veřejní zadavatelé nebo zadavatelé nesprávně uplatňují opatření v rámci nástroje a má to negativní vliv na příležitosti hospodářských subjektů, které jsou oprávněny se účastnit zadávacího řízení, měly by se použít směrnice Rady 89/665/EHS (9) a 92/13/EHS (10). Dotčené hospodářské subjekty by proto měly mít možnost zahájit přezkumné řízení podle vnitrostátních právních předpisů provádějících tyto směrnice, například pokud se domnívají, že měl být vyloučen konkurenční hospodářský subjekt nebo že měla být nabídka v důsledku uplatnění opatření v rámci nástroje zařazena na nižší místo v pořadí. Komise by rovněž měla mít možnost použít systém nápravy podle článku 3 směrnice 89/665/EHS nebo podle článku 8 směrnice 92/13/EHS.

(28)	Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).

(29)

Pro přijímání prováděcích aktů týkajících se přijímání, zrušení, pozastavení, obnovení nebo prodloužení opatření v rámci nástroje by se měl použít přezkumný postup a Komisi by měl být nápomocen Výbor pro obchodní překážky zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1843 (12). Vzhledem k tomu, že opatření v rámci nástroje by mohla mít na trhy Unie s veřejnými zakázkami nebo koncesemi různé účinky, měl by být upraven postup projednávání ve výboru použitelný na návrhy prováděcích aktů, jimiž se stanoví vyloučení nabídek, a v takových případech by se měl použít čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(30)	V případě potřeby a v záležitostech, které mají vliv na uplatňování právního rámce Unie pro zadávání veřejných zakázek, by měla mít Komise možnost si vyžádat poradenství Poradního výboru pro veřejné zakázky zřízeného rozhodnutím Rady 71/306/EHS (13).

(31)

Informace obdržené podle tohoto nařízení by měly být použity pouze k účelu, pro který byly vyžádány, a s náležitým ohledem na platné požadavky Unie a členských států na ochranu a důvěrnost údajů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (14), jakož i článek 28 směrnice 2014/23/EU, článek 21 směrnice 2014/24/EU a článek 39 směrnice 2014/25/EU se použijí odpovídajícím způsobem.

(32)

V souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (15) a mimo jiné s cílem snížit administrativní zátěž, zejména pro členské státy, by Komise měla pravidelně přezkoumávat oblast působnosti, fungování a účinnost tohoto nařízení. Tento přezkum by se mimo jiné měl zabývat možností využití veškerých dostupných prostředků, aby se usnadnila výměna informací, včetně elektronických nástrojů pro zadávání veřejných zakázek, jako jsou standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1780 (16), a stejně tak by se měl zabývat zátěží, která vznikne veřejným zadavatelům a zadavatelům v důsledku uplatňování tohoto nařízení. O svém posouzení by měla Komise podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě a případně by měla předložit odpovídající legislativní návrhy.

(33)

Pravidla a zásady zadávání veřejných zakázek, jež platí pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet, jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (17), a proto nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Podle nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 jsou tato pravidla založena na pravidlech stanovených ve směrnicích 2014/23/EU a 2014/24/EU. Je proto vhodné posoudit, zda by se v souvislosti s revizí nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 měla pravidla a zásady stanovené v tomto nařízení vztahovat rovněž na veřejné zakázky zadávané orgány Unie.

(34)

Aby se usnadnilo uplatňování tohoto nařízení veřejnými zadavateli, zadavateli a hospodářskými subjekty, měla by Komise vydat příslušné pokyny. Tyto pokyny by měly poskytovat informace zejména o pojmech jako je původ fyzických a právnických osob, původ zboží a služeb, dodatečné povinnosti a uplatňování uvedených ustanovení v rámci tohoto nařízení. S ohledem na celkový politický cíl Unie podporovat malé a střední podniky by tyto pokyny měly rovněž zohledňovat jejich zvláštní potřebu mít k dispozici informace nezbytné k uplatňování tohoto nařízení s cílem zabránit nadměrné zátěži těchto podniků.

(35)

V souladu se zásadou proporcionality a v zájmu dosažení základního cíle zlepšit přístup hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy s veřejnými zakázkami nebo koncesemi v třetích zemích stanovením opatření týkajících se nezahrnutých veřejných zakázek je nezbytné a účelné, aby byla stanovena pravidla, podle nichž má Komise postupovat při provádění šetření údajných opatření nebo postupů třetích zemí vůči hospodářským subjektům, zboží a službám z Unie a při zahajování konzultací s dotyčnými třetími zeměmi. V souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví opatření týkající se nezahrnutých veřejných zakázek, která mají za cíl zlepšit přístup hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy s veřejnými zakázkami a koncesemi v třetích zemích. Rovněž stanoví postupy, kterými Komise provádí šetření údajných opatření nebo postupů třetích zemí namířených proti hospodářským subjektům, zboží a službám z Unie a zahajuje konzultace s dotyčnými třetími zeměmi.

Toto nařízení umožňuje Komisi ukládat v souvislosti s takovými opatřeními nebo postupy třetích zemi opatření v rámci nástroje za účelem omezení přístupu hospodářských subjektů, zboží nebo služeb ze třetích zemí k zadávacím řízením v Unii.

2. Toto nařízení se použije na zadávací řízení, na něž se vztahují tyto předpisy:

a)	směrnice 2014/23/EU;

b)	směrnice 2014/24/EU;

c)	směrnice 2014/25/EU.

3. Tímto nařízením nejsou dotčeny žádné mezinárodní závazky Unie ani opatření, která mohou členské státy nebo jejich veřejní zadavatelé nebo zadavatelé přijmout v souladu s akty uvedenými v odstavci 2.

4. Toto nařízení se použije na zadávací řízení zahájená po jeho vstupu v platnost. Opatření v rámci nástroje se použije pouze na zadávací řízení, na něž se vztahuje opatření v rámci nástroje a která byla zahájena mezi vstupem tohoto opatření v rámci nástroje v platnost a jeho skončením, zrušením nebo pozastavením. Veřejní zadavatelé a zadavatelé uvedou v zadávací dokumentaci pro řízení, na něž se vztahuje opatření v rámci nástroje, odkaz na uplatňování tohoto nařízení a příslušného opatření.

5. V souladu se směrnicemi 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a s dalšími právními předpisy Unie se na hospodářské subjekty vztahují environmentální, sociální a pracovněprávní požadavky.

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„hospodářským subjektem“ hospodářský subjekt ve smyslu směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU;

b)	„zbožím“ zboží uvedené v předmětu zadávacího řízení a ve specifikacích příslušné zakázky, nezahrnuje však žádné vstupy, materiál nebo složky obsažené v dodávaném zboží;

c)	„odhadovanou hodnotou“ odhadovaná hodnota zakázky vypočítaná v souladu se směrnicemi 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU;

„úpravou bodového hodnocení“ relativní snížení počtu bodů u nabídky o určitý procentní podíl vyplývající z jejího hodnocení veřejným zadavatelem nebo zadavatelem na základě kritérií pro zadání zakázky stanovených v příslušné zadávací dokumentaci. V případech, kdy jsou jedinými kritérii pro zadání zakázky cena nebo náklady, se úpravou bodového hodnocení rozumí relativní zvýšení ceny nabídnuté uchazečem o určitý procentní podíl, k němuž dochází pro účely hodnocení nabídek;

„důkazem“ jakákoli informace, osvědčení, další podklad nebo prohlášení, které mají prokázat dodržování povinností stanovených v článku 8, jako jsou:

i)	dokumenty prokazující, že zboží pochází z Unie nebo ze třetí země;

ii)	popis výrobních postupů dodávaného zboží, včetně vzorků, popisů nebo fotografií;

iii)	výpis z příslušných rejstříků nebo účetních závěrek pro účely určení původu služeb, včetně identifikačního čísla plátce daně z přidané hodnoty (DPH);

f)	„veřejným zadavatelem “ veřejný zadavatel ve smyslu směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU;

g)	„zadavatelem“ zadavatel ve smyslu směrnic 2014/23/EU a 2014/25/EU;

h)	„zúčastněnou stranou“ jakákoli osoba nebo subjekt, jejichž zájmy by mohly být dotčeny opatřením nebo postupem třetí země, jako jsou podniky, sdružení podniků nebo hlavní meziodvětvové organizace zastupující sociální partnery na úrovni Unie;

„ opatřením nebo postupem třetí země“ jakékoli legislativní, regulační nebo správní opatření, postup nebo praxe či jejich kombinace, přijaté nebo nadále uplatňované orgány veřejné moci nebo jednotlivými veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve třetí zemi na jakékoli úrovni, jež mají za následek vážné a opakující se zhoršení přístupu hospodářských subjektů, zboží nebo služeb z Unie na trhy této třetí země se zakázkami nebo koncesemi;

„opatřením v rámci nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek“ nebo jen „opatřením v rámci nástroje“ opatření přijaté Komisí podle tohoto nařízení, které v oblasti nezahrnutých zakázek omezuje přístup hospodářských subjektů, zboží nebo služeb pocházejících ze třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami nebo koncesemi;

k)	„nezahrnutými veřejnými zakázkami“ zadávací řízení na zboží, služby nebo koncese, v souvislosti s nimiž Unie v rámci mezinárodní dohody v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo udělování koncesí nepřijala žádné závazky týkající se přístupu na trh;

l)	„zakázkami“ veřejné zakázky ve smyslu směrnice 2014/24/EU, koncese ve smyslu směrnice 2014/23/EU a zakázky na dodávky, stavební práce a služby ve smyslu směrnice 2014/25/EU;

m)	„uchazečem“ uchazeč ve smyslu směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU;

n)	„zemí“ jakýkoli stát nebo samostatné celní území, aniž by toto označení mělo důsledky ohledně svrchovanosti;

o)	„subdodávkou“ zajištění plnění části zakázky třetí stranou, které nezahrnuje pouhé dodání zboží nebo částí, jež jsou nezbytné k poskytnutí služby.

2. Pro účely tohoto nařízení, s výjimkou jeho čl. 6 odst. 3 a 7, se považuje provedení stavebních prací nebo stavby ve smyslu směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU za poskytnutí služby.

Článek 3

Určení původu

1. Za původ hospodářského subjektu se považuje:

a)	v případě fyzické osoby země, jejímž je tato osoba státním příslušníkem nebo v níž má právo na trvalý pobyt,

v případě právnické osoby:

i)	země, podle jejíchž právních předpisů je právnická osoba zřízena nebo jiným způsobem organizována a na jejímž území právnická osoba vyvíjí významnou podnikatelskou činnost,

ii)

pokud právnická osoba nevyvíjí významnou podnikatelskou činnost na území země, v níž je zřízena nebo jiným způsobem organizována, je původem právnické osoby původ osoby nebo osob, které mohou na tuto právnickou osobu přímo či nepřímo vykonávat dominantní vliv na základě toho, že tuto právnickou osobu vlastní nebo v ní mají finanční účast, či na základě pravidel, podle nichž se tato právnická osoba řídí.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu ii) se má za to, že uvedená osoba nebo osoby mají na zmíněnou právnickou osobu dominantní vliv, pokud přímo či nepřímo:

a)	drží většinu upsaného základního kapitálu této právnické osoby;

b)	kontrolují většinu hlasovacích práv spojených s akciemi vydanými touto právnickou osobou; nebo

c)	mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu této právnické osoby.

2. Je-li hospodářský subjekt skupinou fyzických nebo právnických osob, veřejných subjektů či jakoukoli jejich kombinací a alespoň jedna z těchto osob nebo subjektů pochází ze třetí země, na jejíž hospodářské subjekty, zboží nebo služby se vztahuje opatření v rámci nástroje, použije se toto opatření také na nabídky podané touto skupinou.

Avšak v případě, že účast těchto osob nebo subjektů ve skupině činí méně než 15 % hodnoty nabídky, kterou tato skupina podala, opatření v rámci nástroje se na danou nabídku neuplatní, ledaže jsou tyto osoby nebo subjekty nezbytné pro dosažení většiny v alespoň jednom z kritérií pro výběr v zadávacím řízení.

3. Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohou kdykoli během zadávacího řízení požádat hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě předložil, rozšířil, vyjasnil nebo doplnil informace či dokumenty týkající se ověření původu hospodářského subjektu, pokud je tato žádost podána v souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti. Jestliže hospodářský subjekt nepředloží bez přiměřeného vysvětlení tyto informace nebo dokumenty a zabrání tak tomu, aby veřejný zadavatel nebo zadavatel ověřil jeho původ nebo toto ověření prakticky znemožní či jej velmi ztíží, bude z účasti v příslušném zadávacím řízení vyloučen.

4. Původ zboží se určuje v souladu s článkem 60 nařízení (EU) č. 952/2013 a původ služby se určuje na základě původu hospodářského subjektu, který ji poskytuje.

Článek 4

Výjimky pro zboží a služby pocházející z nejméně rozvinutých zemí

Komise nezahájí šetření týkající se nejméně rozvinutých zemí uvedených v příloze IV nařízení (EU) č. 978/2012, ledaže existují důkazy o obcházení opatření v rámci nástroje, které lze přičítat třetí zemi uvedené v dané příloze nebo jejím hospodářským subjektům.

KAPITOLA II

Šetření, konzultace, opatření a povinnosti

Článek 5

Šetření a konzultace

1. Komise může z vlastního podnětu nebo na základě odůvodněné stížnosti podané zúčastněnou stranou z Unie či členským státem zahájit šetření údajného opatření nebo postupu třetí země zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto oznámení o zahájení šetření obsahuje předběžné posouzení opatření nebo postupu třetí země ze strany Komise a vyzývá zúčastněné strany a členské státy, aby Komisi ve stanovené lhůtě poskytly příslušné informace.

Komise zpřístupní na svých internetových stránkách internetový nástroj. Členské státy a zúčastněné strany z Unie tento nástroj využijí k předkládání odůvodněných stížností.

2. Po zveřejnění oznámení uvedeného v odstavci 1 vyzve Komise dotčenou třetí zemi, aby předložila své stanovisko, poskytla příslušné informace a zahájila konzultace s Komisí s cílem údajné opatření či postup této třetí země zrušit nebo napravit. Komise pravidelně informuje členské státy o pokroku v šetření a konzultacích ve Výboru pro obchodní překážky zřízeném článkem 7 nařízení (EU) 2015/1843.

3. Šetření a konzultace se ukončí do devíti měsíců od jejich zahájení. V odůvodněných případech může Komise tuto lhůtu prodloužit o pět měsíců tím, že zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a informuje danou třetí zemi, zúčastněné strany a členské státy o tomto prodloužení.

4. Po ukončení šetření a konzultací zveřejní Komise zprávu obsahující hlavní zjištění šetření a navrhovaný postup. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

5. Pokud Komise na základě svého šetření zjistí, že údajné opatření nebo postup třetí země již nejsou uplatňovány nebo nemají za následek vážné a opakující se zhoršení přístupu hospodářských subjektů, zboží či služeb z Unie na trhy dotyčné třetí země s veřejnými zakázkami nebo koncesemi, šetření ukončí a zveřejní oznámení o jeho ukončení v Úředním věstníku Evropské unie.

6. Komise může šetření a konzultace kdykoli přerušit, pokud dotčená třetí země:

a)	učiní uspokojivé kroky k odstranění či nápravě vážného a opakujícího se zhoršení přístupu hospodářských subjektů, zboží či služeb z Unie na své trhy s veřejnými zakázkami nebo koncesemi a tím tento přístup zlepší; nebo

b)	přijme závazky vůči Unii, že svá opatření nebo postupy v přiměřené lhůtě, nejpozději však do šesti měsíců po přijetí takových závazků, ukončí nebo postupně zruší, mimo jiné rozšířením působnosti stávající dohody na zadávání veřejných zakázek.

7. Dospěje-li Komise k závěru, že důvody pro přerušení šetření a konzultací pominuly, pokračuje v nich.

8. V případě přerušení šetření a konzultací nebo pokračování v nich Komise zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Opatření v rámci nástroje

1. Shledá-li Komise na základě šetření a konzultací podle článku 5, že existují opatření nebo postup třetí země, přijme, pokud je to podle jejího názoru v zájmu Unie, prostřednictvím prováděcího aktu opatření nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

2. K určení toho, zda je v zájmu Unie přijmout opatření v rámci nástroje, musí být celkově posouzeny všechny různé zájmy, včetně zájmů hospodářských subjektů Unie. Dospěje-li Komise na základě všech dostupných informací k názoru, že přijetí opatření v rámci nástroje není v zájmu Unie, taková opatření se nepřijmou.

3. Opatření v rámci nástroje se s ohledem na dostupné informace stanoví na základě těchto kritérií:

a)	přiměřenost opatření v rámci nástroje s ohledem na opatření či postup třetí země;

b)	dostupnost alternativních zdrojů dodávek pro dotčené zboží a služby s cílem zabránit významnému negativnímu dopadu na veřejné zadavatele a zadavatele či jej minimalizovat.

4. Opatření v rámci nástroje se vztahuje pouze na zadávací řízení, jejichž odhadovaná hodnota překračuje finanční limit, který stanoví Komise s ohledem na výsledky šetření a konzultací a s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v odstavci 3. Tato odhadovaná hodnota by měla činit nejméně 15 000 000 EUR bez DPH u stavebních prací a koncesí a nejméně 5 000 000 EUR bez DPH u zboží a služeb.

5. Opatření v rámci nástroje se použije v případě konkrétních zakázek zadaných v rámci dynamického nákupního systému, pokud se toto opatření rovněž uplatňuje na dynamické nákupní systémy, s výjimkou konkrétních zakázek, jejichž odhadovaná hodnota je nižší než příslušné finanční limity stanovené v článku 8 směrnice 2014/23/EU, článku 4 směrnice 2014/24/EU nebo článku 15 směrnice 2014/25/EU. Opatření v rámci nástroje se neuplatní u zadávání zakázek na základě rámcových dohod ani u zakázek na jednotlivé části, které mají být zadány podle čl. 5 odst. 10 směrnice 2014/24/EU nebo čl. 16 odst. 10 směrnice 2014/25/EU.

6. U opatření v rámci nástroje podle odstavce 1 může Komise v rozsahu stanoveném v odstavci 8 rozhodnout o omezení přístupu hospodářských subjektů, zboží nebo služeb ze třetí země k zadávacím řízením tím, že od veřejných zadavatelů nebo zadavatelů požaduje:

a)	uložit úpravu bodového hodnocení u nabídek podaných hospodářskými subjekty pocházejícími z této třetí země; nebo

b)	vyloučit nabídky podané hospodářskými subjekty pocházejícími z této třetí země.

7. Úprava bodového hodnocení uvedená v odst. 6 písm. a) se použije pouze pro účely hodnocení a stanovení pořadí nabídek. Nemá vliv na cenu, jež má být zaplacena v rámci smlouvy, která bude uzavřena s úspěšným uchazečem.

8. V opatření v rámci nástroje podle odstavce 1 Komise stanoví oblast působnosti tohoto opatření včetně:

a)	odvětví nebo kategorií zboží, služeb a koncesí na základě společného slovníku pro veřejné zakázky zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 (18), jakož i všech použitelných výjimek;

b)	specifických kategorií veřejných zadavatelů nebo zadavatelů;

c)	specifických kategorií hospodářských subjektů;

d)	specifických finančních limitů, které jsou alespoň rovny finančním limitům stanoveným v odstavci 4;

e)	případných procentních hodnot úpravy bodového hodnocení podle odst. 6 písm. a).

Procentní hodnota úpravy uvedená v prvním pododstavci písm. e) se stanoví až do výše 50 % bodového hodnocení nabídky v závislosti na třetí zemi a zamýšleném odvětví zboží, služeb, stavebních prací nebo koncesí. Pro účely zadávacích řízení, kde jsou jedinými kritérii pro zadání zakázky cena nebo náklady, je míra úpravy bodového hodnocení dvojnásobkem procentní hodnoty stanovené v první větě tohoto pododstavce. Příslušné procentní hodnoty se uvedou v opatření v rámci nástroje zvlášť.

9. Při určování opatření v rámci nástroje na základě možností podle odst. 6 písm. a) nebo b) Komise zvolí druh opatření, který je přiměřený a co nejúčinněji může napravit úroveň zhoršení přístupu hospodářských subjektů, zboží nebo služeb Unie na trhy třetí země s veřejnými zakázkami nebo koncesemi.

10. Domnívá-li se Komise, že třetí země učiní uspokojivé kroky k odstranění nebo nápravě zhoršení přístupu hospodářských subjektů, zboží nebo služeb z Unie na trhy této třetí země s veřejnými zakázkami nebo koncesemi, a tím tento přístup zlepší, nebo zaváže-li se třetí země dané opatření nebo postup ukončit, může Komise opatření v rámci nástroje zrušit nebo pozastavit jeho uplatňování.

Domnívá-li se Komise, že učiněné kroky nebo přijaté závazky byly zrušeny, pozastaveny nebo nesprávně provedeny, zveřejní svá zjištění a opatření v rámci nástroje kdykoli obnoví.

Komise může opatření v rámci nástroje prováděcím aktem zrušit, pozastavit nebo obnovit a v takovém případě o tom zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

11. Opatření v rámci nástroje pozbývá platnosti pět let od jeho vstupu v platnost. Platnost opatření v rámci nástroje lze prodloužit o pět let. Komise zahájí přezkum dotčeného opatření v rámci nástroje nejpozději devět měsíců přede dnem pozbytí platnosti tohoto opatření, a to zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Tento přezkum se dokončí do šesti měsíců od zveřejnění příslušného oznámení. Po provedení tohoto přezkumu může Komise prostřednictvím prováděcího aktu prodloužit trvání opatření v rámci nástroje, vhodně je upravit nebo nahradit jiným opatřením v rámci nástroje. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 7

Seznam veřejných zadavatelů vyňatých z uplatňování tohoto nařízení

1. Na základě odůvodněné žádosti členského státu může Komise za účelem spravedlivého rozdělení zadávacích řízení, na něž se vztahují opatření v rámci nástroje, mezi členskými státy přijmout seznam místních veřejných zadavatelů v daném členském státě, a to v rámci správních jednotek s méně než 50 000 obyvateli, kteří jsou z uplatňování tohoto nařízení vyňati.

2. Ve své žádosti členský stát poskytne podrobné informace odůvodňující žádost o výjimku a týkající se hodnoty zakázek přesahujících finanční limity stanovené v čl. 6 odst. 4 tohoto nařízení, zadaných všemi uvedenými veřejnými zadavateli nebo zadavateli za poslední tři roky od 31. prosince předcházejícího žádosti o výjimku. Výjimku lze udělit pouze tehdy, pokud celková hodnota zakázek přesahujících finanční limity stanovené v čl. 6 odst. 4 tohoto nařízení a zadaných veřejnými zadavateli nebo zadavateli, kteří vyňati nebyli, překračuje 80 % celkové hodnoty zakázek přesahujících finanční limity, které spadají do oblasti působnosti směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a byly zadány v žádajícím členském státě ve stejném tříletém období.

3. Výjimka je omezena na to, co je nezbytně nutné a přiměřené, s ohledem na správní kapacitu veřejných zadavatelů, kteří mají být vyňati.

4. Komise před přijetím seznamu uvedeného v odstavci 1 informuje členské státy. Uvedený seznam se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, je platný po dobu tří let a může být každé tři roky revidován nebo obnoven na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu.

Článek 8

Povinnosti úspěšného uchazeče

1. V případě zadávacích řízení, na něž se vztahuje opatření v rámci nástroje, jakož i v případě zakázek zadaných na základě rámcové dohody, kdy je odhadovaná hodnota těchto zakázek alespoň rovná příslušným finančním limitům stanoveným v článku 8 směrnice 2014/23/EU, článku 4 směrnice 2014/24/EU a článku 15 směrnice 2014/25/EU a tyto rámcové dohody podléhaly opatření v rámci nástroje, zahrnou veřejní zadavatelé a zadavatelé do zadávací dokumentace rovněž tyto povinnosti pro úspěšné uchazeče:

a)	nezadávat více než 50 % celkové hodnoty zakázky subdodavatelům, kterými jsou hospodářské subjekty pocházejícím ze třetí země, na niž se vztahuje opatření v rámci nástroje;

u zakázek, jejichž předmět se týká dodání zboží, zajistit, aby po dobu trvání dané zakázky představovalo zboží dodané nebo služby poskytnuté při plnění zakázky a pocházející ze třetí země, na niž se vztahuje opatření v rámci nástroje, nejvýše 50 % celkové hodnoty zakázky, bez ohledu na to, zda toto zboží dodává nebo služby poskytuje přímo uchazeč nebo subdodavatel;

c)	poskytnout veřejnému zadavateli nebo zadavateli na jejich žádost příslušné důkazy vztahující se k písmenu a) nebo b), a to nejpozději při dokončení plnění zakázky;

d)	v případě nedodržení povinností uvedených v písmenu a) nebo b) uhradit přiměřené penále ve výši od 10 % do 30 % celkové hodnoty zakázky.

2. Pro účely odst. 1 písm. c) je dostačující prokázat, že více než 50 % celkové hodnoty zakázky pochází z jiných zemí, než je třetí země, na niž se vztahuje opatření v rámci nástroje. Existují-li důvodné pochybnosti týkající se dodržení povinností podle odst. 1 písm. a) nebo b) nebo je-li zakázka zadána skupině hospodářských subjektů, jejíž součástí je právnická osoba pocházející ze třetí země, na niž se vztahuje opatření v rámci nástroje, veřejný zadavatel nebo zadavatel si vyžádá příslušné důkazy.

3. Veřejní zadavatelé a zadavatelé uvedou odkaz na povinnosti stanovené v tomto článku v zadávací dokumentaci zakázky, na kterou se vztahuje opatření v rámci nástroje.

Článek 9

Výjimky

1. Veřejní zadavatelé a zadavatelé se mohou výjimečně rozhodnout, že na zadávací řízení nebudou uplatňovat opatření v rámci nástroje, pokud:

a)	požadavky zakázky splňují pouze nabídky od hospodářských subjektů pocházejících ze třetí země, na niž se vztahuje opatření v rámci nástroje; nebo

b)	rozhodnutí neuplatnit opatření v rámci nástroje je odůvodněno naléhavými důvody obecného zájmu, jako je veřejné zdraví nebo ochrana životního prostředí.

2. Pokud se veřejný zadavatel nebo zadavatel rozhodne neuplatňovat opatření v rámci nástroje, poskytne Komisi způsobem, o němž rozhodne příslušný členský stát, a ve lhůtě třiceti dnů po zadání zakázky tyto informace:

a)	název a kontaktní údaje veřejného zadavatele nebo zadavatele;

b)	popis předmětu zakázky;

c)	informace o původu hospodářských subjektů;

d)	důvody, na nichž se zakládá rozhodnutí o neuplatnění opatření v rámci nástroje a podrobné odůvodnění uplatnění výjimky;

e)	případně jakékoli další informace, jež veřejný zadavatel nebo zadavatel považuje za užitečné.

Komise si může od příslušných členských států vyžádat doplňující informace.

Článek 10

Prostředky nápravy

K zajištění právní ochrany hospodářských subjektů, které mají nebo měly zájem na získání určité zakázky spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, se odpovídajícím způsobem použijí směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS.

KAPITOLA III

Prováděcí pravomoci, podávání zpráv a závěrečná ustanovení

Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 7 nařízení (EU) 2015/1843. Tento výbor je výborem ve smyslu článku 3 nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Pokud výbor nevydá k přijetí návrhu opatření v rámci nástroje v podobě vyloučení nabídek podle čl. 6 odst. 6 písm. b) tohoto nařízení žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 12

Pokyny

S cílem usnadnit uplatňování tohoto nařízení veřejnými zadavateli, zadavateli a hospodářskými subjekty Komise do šesti měsíců od 29. srpna 2022 vydá pokyny.

Článek 13

Podávání zpráv

1. Do 30. srpna 2025 a poté alespoň každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o pokroku mezinárodních jednání týkajících se přístupu hospodářských subjektů Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami nebo koncesemi, vedených na základě tohoto nařízení. Tato zpráva se zveřejní. Členské státy předloží Komisi na její žádost informace o uplatňování opatření podle tohoto nařízení, včetně informací o počtu zadávacích řízení na centrální a nižší úrovni, v nichž bylo uplatněno příslušné opatření v rámci nástroje, o počtu nabídek obdržených ze třetích zemí, na něž se vztahuje příslušné opatření v rámci nástroje, jakož i o případech, kdy byla uplatněna zvláštní výjimka z opatření v rámci nástroje.

2. Veřejní zadavatelé a zadavatelé podávají Komisi prostřednictvím systému Tenders electronic daily (TED) zprávu o uplatňování opatření v rámci nástroje jako součást informací o zadávání zakázek. Tato zpráva obsahuje pro každé příslušné řízení informace o uplatňování opatření v rámci nástroje, počet nabídek obdržených ze třetích zemí, na něž se vztahuje příslušné opatření v rámci nástroje, počet nabídek, na něž byly uplatněny vyloučení nabídky nebo úprava bodového hodnocení, a informace o uplatnění zvláštních výjimek z opatření v rámci nástroje. Komise tyto údaje použije ve svých pravidelných zprávách požadovaných podle tohoto článku. Členské státy poskytnou Komisi na její žádost doplňující informace o uplatňování opatření podle tohoto nařízení.

Článek 14

Přezkum

Do čtyř let po přijetí prováděcího aktu nebo do 30. srpna 2027, podle toho, co nastane dříve, a poté každých pět let přezkoumá Komise oblast působnosti, fungování a účinnost tohoto nařízení a o svých zjištěních podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost šedesátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. června 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

F. RIESTER

(1) Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 110.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 [(Úř. věst. …)/(dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)] a rozhodnutí Rady ze dne 17. června 2022.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 654/2014 ze dne 15. května 2014 o výkonu práv Unie za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu a o změně nařízení Rady (ES) č. 3286/94, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 50).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(9) Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33).

(10) Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1843 ze dne 6. října 2015, kterým se stanoví postupy Unie v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Unie podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (Úř. věst. L 272, 16.10.2015, s. 1).

(13) Rozhodnutí Rady 71/306/EHS ze dne 26. července 1971 o zřízení Poradního výboru pro veřejné zakázky na stavební práce (Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(15) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(16) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1780 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/1986 („elektronické formuláře“) (Úř. věst. L 272, 25.10.2019, s. 7).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1).