Musela jsem si dát „na držku“, aby mi došlo, že duševní nemocí netrpí jen slaboši, říká peer pracovnice

Katka žila až do dospělosti s představou, že duševními potížemi trpí lidé, kteří jsou slaboši a nedokáží si poradit s běžnými problémy v životě. Po narození první dcery se u ní bez jakýchkoliv varovných signálů objevila poporodní deprese, která postupně vyústila v periodickou depresi a bipolární poruchu. „Jediný čas, kdy jsem nemyslela na sebevraždu, byl, když jsem spala,“ popisuje své tehdejší prožitky, které ji vedly k pokusu o ukončení života skokem z paneláku.

Čtěte také

Břetislav Košťál o své zkušenosti s duševní nemocí: Vrací se mi zážitky z psychóz i hospitalizací

O „zešílení“ v dospělém věku mluví i Michal, kterému se život změnil v šestadvaceti letech v době, kdy se mu nedařilo v práci, ve škole ani ve vztazích. Svou roli v tom podle něj mohly sehrát i návykové látky, které v té době užíval.

Katka i Michal se od té doby dlouhé roky potýkají s duševními nemocemi. Mají za sebou vzestupy, pády i řadu hospitalizací a rozhodli se svou zkušenost zužitkovat v práci peera – člověka, který se svou nemocí žije, umí s ní fungovat a může tak být oporou a inspirací těm, kterým se to v tu chvíli ještě nedaří.

„Musela jsem si dát ‚na držku‘, aby mi došlo, že duševní nemocí netrpí jen slaboši,“ popisuje Katka, jak se její představy o psychiatrických pacientech proměnily. O to víc se teď snaží, aby se o tématech spojených s duševními nemocemi mluvilo. I proto se stala součástí kampaně #PEERpomaha, která představuje příběhy několika peer pracovníků a informuje o tom, jak může peer pomáhat a kde lze takovou pomoc najít.

Co dělá peer, když nemoc opět zaútočí? Jaká úskalí s sebou nese pracovní zařazení peera ve zdravotnictví? A je stigma duševních nemocí dnes stále ještě aktuální? Poslechněte si Diagnózu F s Katkou Navrátilovou, Michalem Kašparem a Břetislavem Košťálem ze Studia 27, kteří stojí za kampaní #PEERpomaha.