Jako o jednom z největších a nejsložitějších stavebních projektů se v odborných kruzích hovoří o několikaleté generální rekonstrukci Historické budovy Národního muzea. Ta se na sklonku loňského roku, u příležitosti oslav 100 let od založení Československé republiky, opět otevřela veřejnosti. Zatím sice jen z části, ale až budou dokončeny všechny expozice, budou moci návštěvníci obdivovat mnoho unikátních sbírkových předmětů, které byly doposud ukryty v depozitářích. Vznikne tak moderní muzejní komplex, který bude rozlohou více než 15 000 metrů čtverečních největší v ČR.
Generální oprava přišla v nejvyšší čas, vždyť Historická budova Národního muzea nebyla od svého vzniku v letech 1885–1891 významněji opravována a navíc byla poškozena dvěma vojenskými útoky – v letech 1945 a 1968. Neblaze se na budově podepsala rovněž výstavba metra a magistrály, která ji odřízla od pulzujícího srdce města. V roce 2011 proto musela být budova z bezpečnostních důvodů pro návštěvníky uzavřena.
Vzhledem k tomu, že stavba je národní kulturní památkou, probíhala rekonstrukce, započatá v roce 2015, pod pečlivým dohledem odborníků z Národního památkového ústavu. Záměrem projektu bylo, aby se výsledek co nejvíce podobal vzhledu stavby v roce 1891, kdy se poprvé otevřela veřejnosti. Fasáda má proto nyní světlejší odstín („památka“ na okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 – stopy po kulkách na čelní fasádě – byla zachována), nad hlavní schodiště se vrátilo původní malované zasklení stropu, které bylo zničeno a po mnoho let nahrazeno obyčejnými skleněnými a plexisklovými tabulemi, zrestaurovány byly také detaily panteonu a u fontány muzea se opět objevily vlajkové stožáry. Jednou z atraktivních novinek prohlídky bude určitě vstup do kopule, odkud se skýtá překrásný výhled na Prahu.
„Rekonstrukce Historické budovy je jednou z největších a nejsložitějších rekonstrukcí v historii České republiky jak svou velikostí, tak rozsahem prací. Jsem velice rád, že se nám podařilo v rekordním čase 42 měsíců splnit slib a budovu uvést do zkušebního provozu u příležitosti oslav 100 let od vzniku Československa a 200 let od založení Národního muzea,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Jeho slova potvrdila ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková: „Z pohledu památkové péče jde o nejkomplikovanější a nejsložitější obnovu v dějinách. Snoubí se tu potřeba uchování hodnot, ale také nutnost nastavení moderních technologií, aby Národní muzeum bylo srovnatelné se světovými muzei.“
V letošním roce by měla být celá budova uvedena do řádného provozu. Vedle aktuálních výstav by se návštěvníkům měly otevřít i stálé expozice, včetně přírodovědeckých s proslulou velrybou – plejtvákem myšokem. I ten prošel rukama restaurátorů, a nejen českých. S restaurováním pomáhali odborníci z Přírodovědeckého muzea v Londýně, kde zhruba před rokem instalovali podobnou kostru. K vidění bude také sedmnáctimetrový model krakatice, nová vycpaná zvířata, jediná na našem území nalezená kost dinosaura nebo osmdesátikilogramový meteorit. Na přelomu letošního a příštího roku bude možné v Historické budově navštívit zcela nově koncipované expozice Příroda a Zázraky evoluce. V listopadu se v Nové budově rovněž otevřou expozice Dějiny 20. století a Dětské muzeum. Samostatným expozičním celkem bude Spojovací chodba, která pod zemí propojí Historickou a Novou budovu. I ta by měla být zpřístupněna na přelomu roku. Od června 2020 pak budou mít návštěvníci možnost vstoupit i do dalších stálých expozic. V Historické budově se bude jednat o expozice sjednocené pod názvem Dějiny, dalšími výstavními celky budou Lidé: Člověk, společnost a kultura v minulosti a Klenotnice a mincovní kabinet.
Vizualizace plánovaných expozic, které budou k vidění na přelomu roku.
Stavba novorenesančního paláce Národního muzea podle projektu architekta Josefa Schulze, dokončená v roce 1891, byla vyvrcholením desítky let trvajících vlasteneckých snah o vybudování reprezentativní budovy této instituce. Již záhy po jejím otevření se však ukázalo, že budova nemá dostatek prostoru pro depozitáře. To však nijak nebránilo tomu, vytvořit v ní atraktivní expozice. Zvláště ty přírodovědecké, včetně jejich mobiliáře, jsou dnes jako celek považovány za historickou památku. K prostorovým limitům se postupem času přidávaly další a další nedostatky a závady, které v roce 2011 vyvrcholily uzavřením celé budovy z bezpečnostních důvodů a zahájením příprav generální rekonstrukce. Její nezbytnou součástí byla rovněž instalace nejmodernějších kontrolních a bezpečnostních technologií, včetně systému elektrické požární signalizace typu (EPS) Sinteso od společnosti Siemens ČR.
„Národní muzeum nyní disponuje systémem, který úspěšně chrání pracovníky muzea, jeho návštěvníky a v neposlední řadě i exponáty v kvalitě, která je srovnatelná s nejlépe zabezpečenými objekty podobného charakteru v Evropě i ve světě. Tento systém zahrnuje veškeré v současné době dostupné metody detekce požáru doplněné kvalitním vyhodnocením falešných poplachů,“ řekl Jaroslav Pastyřík, obchodní zástupce divize Building Technologies společnosti Siemens.
V budově byl zároveň instalován systém měření a regulace (BMS), který představuje novou éru v nasazování řídicích systémů pro tzv. inteligentní budovy. Skládá se z grafické nadstavby platformy pro komplexní řízení budov Desigo CC, která poskytuje uživatelsky příjemné prostředí pro zobrazování regulovaných objektů a jejich hodnot a integruje ostatní systémy použité v budově. Systémy třetích stran lze do BMS plnohodnotně integrovat při zachování komfortu zobrazení a ovládání za podmínky, že splňují požadavky komunikačních standardů.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
